Co je Karma
Zákon akce a reakce
Pojem "karma" je s reinkarnací neoddělitelně spjat. Při snaze o pochopení procesu reinkarnace se tedy nelze tomuto pojmu vyhnout. Sanskrtské slovo "karma" doslova znamená "čin, činnost, práce", a protože v jiných jazycích opět neexistuje žádné synonymum přesně vystihující jeho význam, nedoporučuje se jej překládat.
Na Západě poprvé použila tohoto pojmu ruská spisovatelka a hermetička Helena P. Blavatská (1831-1891). Její definice zní takto:
"Karma je základním vesmírným zákonem, ...který ve fyzickém, myšlenkovém a duševním světě pojí následek s příčinou. Protože jakákoliv příčina, ať už ta největší, jako je vesmírný pohyb, či ta nejmenší, jako je pohyb ruky, se neobejde bez příslušného následku, a protože stejné působí stejně, je karma neviditelným a nepoznaným zákonem, který moudře, spravedlivě a prozíravě pojí každý následek s odpovídající příčinou a jejím původcem."
Ve svém díle "Odhalení karmy" (1910) definuje antroposof Rudolf Steiner karmu takto:
"...aniž by byla omezena svobodná vůle člověka, působí zákon karmy zpětně na bytost, od které vzešla příčina, jako zákon akce a reakce."
Tyto definice srozumitelně vysvětlují jádro védského pojmu karma. Steinerovo přirovnání zákona karmy k fyzikálnímu zákonu akce a reakce (actio = reactio, třetí Newtonův zákon klasické mechaniky, 1687) je zcela na místě, ačkoliv tento zákon představuje jen malý aspekt mnohem vyššího a subtilnějšího zákona karmy. Příhodný je i výrok, že karmický zákon příčiny a následku působí především individuálně a ponechává volné pole působnosti svobodné vůli konatele. Na to obvykle zapomínají různí kritici východních filosofií, kteří karmu chápou jako mechanické předurčení, které člověka nutí pasivně vyčkávat, co mu budoucnost přinese (nihilismus).
Již před Steinerem i Newtonovým objevem znal lid pořekadla, která poukazují na jakési chápání zákonitostí akce a reakce. Např.: "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" či "Každý je svého štěstí strůjcem". Zlidověl i biblický výrok: "Co člověk zaseje, to také sklidí".
Karma z pohledu akce
Védská písma obsahují přesné informace, jaké je třeba provádět činnosti (akce), chceme-li dosáhnout určitého výsledku (reakce). Je například řečeno: chceš-li být bohatý, musíš jednat tak a tak, chceš-li být slavný, dělej toto, chceš-li žít spokojeným rodinným životem, dělej ono, atd.
Je-li někdo v tomto životě velice úspěšný, zámožný, vzdělaný, vlivný či pohledný, můžeme z toho usoudit, že musel být v předchozím životě velkorysý, snaživý, zbožný a nyní pouze sklízí výsledky svých předchozích činů.
Co však udělá s těmito přednostmi v současném životě, je už jiná otázka - to závisí na jeho svobodné vůli. Proto vidíme, že ne každý, kdo je nyní bohatý a mocný, se skutečně chová jako dobrý člověk.
Stejný princip samozřejmě platí i pro věci nežádoucí. Védská písma nám mohou poradit: nechceš-li být nemocný nebo zkrachovat, nesmíš dělat to či ono. Jednáme-li podle těchto pokynů, s určitostí dosáhneme vytouženého výsledku v tomto či některém z příštích životů. Různé reakce totiž přicházejí různě rychle - některé vzápětí a jiné třeba až za několik životů.
Karma z pohledu reakce
Při pohledu z druhé strany musíme uznat, že vše, co se nám v tomto životě přihodí, není nic jiného, než reakce za naše jednání v současném nebo některém z minulých životů. Nejedná se tedy o slepou náhodu, ale pouze o výsledek našich činů, pro které jsme se na základě svobodné vůle sami rozhodli.
Proto se někdy stává, že lidé, kteří vedou velice zbožný a řádný život, jsou přesto vystaveni všemožným utrpením. Z toho vyplývá, že se museli v minulosti zachovat nesprávně. Většinou se z toho však poučí a rozhodnou se v současném životě žít správně. Také ten, komu v tomto životě vše vychází, sklízí ovoce svých činů.
K materialistickému životu neoddělitelně patří řada akcí a reakcí. Je to jako dlouhý film akcí a reakcí a délka jednoho života je jako několik políček tohoto filmu. Když se narodí dítě, lze chápat jeho současné tělo jako začátek další řady činností a smrt starého člověka jako její zakončení. Z toho je zřejmé, proč se někdo na základě různých reakcí narodí v bohaté rodině a někdo v chudé rodině, i když se narodili ve stejný okamžik na stejném místě a za stejných okolností. Kdo si s sebou nese zbožné činnosti (dobrou karmu), dostane příležitost narodit se v bohaté či zbožné rodině a kdo je zatížen bezbožnými činnostmi (špatnou karmou), narodí se v nízko postavené a chudé rodině.
Čtyři fáze karmy
"Zasej myšlenku a sklidíš čin, zasej čin a sklidíš zvyk, zasej zvyk a sklidíš charakter, zasej charakter a sklidíš osud." (indické přísloví)
Védská filosofie (Padma Purána) vysvětluje, že karmické reakce se projevují ve čtyřech různých fázích, které se přirovnávají k fázím růstu rostliny:
1. bídža (semeno) Naše přání a úmysly již existují v jemnohmotné podobě a teprve později se projeví činnostmi. Abychom se tedy vyvarovali nepříjemných karmických reakcí (utrpení), musíme věnovat pozornost svým nevysloveným hmotným touhám, dokud semena činů ještě nazačala klíčit.
2. kúta-stha (klíčení) Reakce, které vznikají poté, co došlo k rozhodnutí provést nějaký čin. Jsou to hmotná přání, která právě začala klíčit.
3. phalonmukha (vytvoření plodu) Reakce, které již nesou plody (phala). Jakmile vykonáme hmotnou činnost - dobrou nebo špatnou - je jen otázka času, než se projeví reakce (plod) v podobě štěstí nebo neštěstí.
4. prárabdha (sklizeň) Reakce, které se již vyplnily s naším narozením: rodina (určuje naše společensko-ekonomické postavení, národnost, rasu), fyzické a psychické dispozice atd.
Předchozí tři fáze se také v sanskritu s ouhrnně označují jako aprárabdha neboli dosud neuskutečněné reakce, potencionální štěstí a utrpení. Čtvrtá fáze, prárabdha-karma, je to, čemu se obecně říká "karma".
Upanišady popisují tyto kategorie karmy: 1. sančita (uložená) 1.1. anárabdha (dosud neprojevená) = aprárabdha 1.2. prárabdha (již projevená) 2. krijamána (nově vytvářená)
Tři druhy karmy
Bhagavad-gítá (4.17-18) praví: "Spletitostem činu je velice těžké porozumět. Proto je třeba dobře vědět, co je čin, co je zakázaný čin a co je nečin. Ten, kdo v činu vidí nečin a v nečinu čin, patří mezi inteligentní lidi, a třebaže se věnuje nejrůznějším činnostem, setrvává v transcendentálním postavení."
V těchto verších jsou popsány tři druhy karmy, přičemž karma zde neznamená reakci, ale akci, činnost.
1. karma Činnosti v souladu s vyššími zákony přírody (dharma), které jsou mimo jiné také popsány ve védských písmech. Toto pozitivní jednání s sebou nese také pozitivní reakce v podobě štěstí a požitku.
2. vikarma Činnosti, které písma zakazují, neboť jsou v rozporu s dharmou. Tyto negativní činnosti s sebou nesou odpovídající reakce - neštěstí a utrpení.
3. akarma Činnosti vyšší povahy, které nepodléhají hmotným přírodním zákonům, a proto se označují jako "nečiny". Nepřinášejí žádné reakce, ani pozitivní ani negativní, a tak vedou ke konci reinkarnace. K němu dojde tehdy, když je naše "karmické konto" na konci života rovno nule. Toho však nelze dosáhnout současným konáním karmy a vikarmy, jak by si někdo mohl myslet, protože se sčítají každá zvlášť nezávisle na sobě.
Příčinou problémů je vikarma, kterou v dnešní době vykonává obrovské množství lidí na celé planetě v nesmírném rozsahu, a která je hrozbou pro celé lidstvo, neboť jej postihuje v podobě kolektivní karmy (souhrnu individuálních karem). Ta se projevuje jako války, epidemie, přírodní pohromy atd.
Skutečnost dokazuje, že nám chybí poznání o zákonu karmy, protože i přes všechny dobré úmysly a snahy zmenšit utrpení je na světě stále více neštěstí, individuálního i kolektivního. Toto poznání je nakonec jediným řešením současných problémů. Ten, kdo si to uvědomí, pochopí, že se změnou musí začít sám u sebe.
Zdroj:studioabydos.cz